Visa Akceptační program na podporu rozšíření platebních terminálů pomohl jejich počet v České republice za dobu svého fungování zvýšit více než třikrát

• Visa Akceptační Program na podporu rozšíření platebních terminálů v České republice spustila společnost Visa společně s tuzemskými partnery už v roce 2013. Jeho cílem je umožnit drobným podnikatelům a malým firmám začít akceptovat platební karty a také rozvoj akceptace plateb v e-commerce.
• Za dobu fungování programu se počet platebních terminálů v Česku zvýšil trojnásobně. Z původních zhruba 70 tisíc v roce 2010 na současných téměř 200 tisíc[1], přičemž všechny nové jsou už vybaveny bezkontaktní čtečkou.

Praha – 2. duben 2019 – Češi jsou v bezkontaktním placení již několik let absolutními lídry v rámci celé Evropy. Stejně tak jsou i průkopníky v oblasti inovativních metod placení. S tímto trendem se ale neodmyslitelně pojí zdokonalování akceptační sítě, kde má Česká republika stále velký prostor pro zlepšení.

„Právě z toho důvodu Visa spustila v roce 2013 Visa Akceptační Program na cílenou podporu drobných podnikatelů a malých firem, pro které může být zejména mimo větší města obtížné zprovoznit akceptaci platebních karet. V rámci tohoto programu Visa podporuje finanční částkou každý nový platební terminál umístěný u SME obchodníka nebo podnikatele, který doposud platební karty nepřijímal“, říká Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Českou republiku a Slovensko.

Stále velký potenciál pro rozvoj akceptace platebních karet

Na jednu stranu patříme s více než 92 procenty bezkontaktních transakcí k lídrům v používání bezkontaktní technologie, na druhou však stále téměř 60 procent útrat na kartách tvoří výběry z bankomatů[2]. Čím dál tím víc se platba kartou používá i v e-commerce, kde roste objem útrat dvakrát rychleji než v kamenných obchodech. Za západní Evropou ale stále zaostáváme. Z celkového objemu útrat na kartách u nás totiž e-commerce tvoří méně než 15 procent, zatímco v některých zemích západní Evropy je to až dvojnásobek[3]. To je dáno i tím, že většina domácích e-shopů stále platbu kartou neakceptuje. Visa se proto soustředí na rozvoj akceptační sítě i v této oblasti.

Důležitým faktorem v úspěšném rozvoji akceptace platebních karet je také změna návyků jejich držitelů. To chce Visa změnit například i ve spolupráci s významnými e-shopy nebo obchodními řetězci. Pokud si lidé osvojí placení kartami v těchto velkých obchodech, častěji pak tento způsob platby používají i u dalších obchodníků.

Podle Michaely Lhotkové, výkonné ředitelky zodpovědné za oblast Platební řešení, spotřebitelské financování, otevřené bankopojištění a inovace v ČSOB, je vůbec největším motivátorem ke změně chování pasivních držitelů karet jejich akceptace ve veřejné dopravě. „Spuštění akceptace v MHD na území celého města dokáže nečekaným způsobem probudit i zatvrzelé karetní spáče. Vidíme to na reálných číslech z Ostravy, nejvíce právě u karet používaných primárně k výběru hotovosti z bankomatu. Navyšuje se tak počet klientů, kteří aktivně využívají kartu pro placení plateb.“

„Kromě samotného rozvoje akceptační sítě jsme se společně s Visou zaměřili také na odstraňování bariér v oblasti akceptace karet. Realizujeme řadu průzkumů, na základě kterých pak inovujeme naše služby a produkty, aby co nejlépe pokrývaly potřeby našich zákazníků. V loňském roce jsme představili v České republice nový koncept „Strháváme 0 procent“, který umožňuje podnikatelům získat za jednu fixní cenu vše, co je k akceptaci karet potřeba. Díky tomu se dostává akceptace karet do oblastí podnikání nebo státní správy, kde dříve nebyla běžná. Toto si pochvalují jak držitelé karet, tak obchodníci nebo instituce akceptující platební karty,“ říká Sirus Zafar, ředitel aliance KB SmartPay.

Novou perspektivu urychlení konverze hotovosti na digitální platby nám dává i rozvoj mobilních plateb. To dokazují i výsledky obrovského zájmu o placení telefonem už v prvních dnech po zavedení této možnosti. Elektronické platby mají zároveň velký ekonomický potenciál, což dokazuje studie Visa Bezhotovostní města[4] z roku 2017, která ukazuje benefity nástupu bezhotovostního placení ve stovce světových metropolí. Praha by s rozšířením digitálních plateb mohla ušetřit až 33 miliard korun. Konkrétně se jedná o:

• 26 miliard korun pro podnikatele a firmy díky úsporám času při zpracovávání příchozích i odchozích plateb, i zvýšení počtu zákazníků a tržeb (v online prostředí a kamenných prodejnách).
• 6 miliard veřejnému sektoru na základě vyšších příjmů z daní, podpory ekonomického růstu, nižší administrativní zátěže i menších nákladů na řešení kriminality spojené s hotovostí.
• 1 miliardu korun čistého zisku pro spotřebitele v důsledku úspor času při provádění bankovních transakcí, platbách v obchodech a dopravě, a díky snížení kriminality spojené s hotovostí.

[1]Souhrnná statistika SBK za 4. čtvrtletí 2018

[2]Souhrnná statistika SBK za 4. čtvrtletí 2018

[3]Souhrnná statistika SBK za 4. čtvrtletí 2018

[4]Studii Bezhotovostní města: výhody digitálních plateb realizovala Visa spolu s Roubini ThoughtLab a celkem bylo zahrnuto 3000 spotřebitelů a 900 firem ve stovce měst po celém světě.